Věci, které děti učí nás

Věci, které děti učí nás

Když se řekne dětský domov, většina lidí si představí místo, kde dospělí učí děti. Učíme je, jak se orientovat ve světě, jak zvládat emoce, jak si věřit, jak snít. A je to pravda. Jenže málokdo ví, že to často bývá naopak.

 Děti učí nás

 Učí nás trpělivosti. Když po desáté vysvětlujeme, proč jsou pravidla důležitá. Když čekáme týdny na první úsměv nebo oční kontakt. Když se snažíme pochopit, co se skrývá za slovy „je mi to jedno“.

 Učí nás odvaze. Přesto, že jejich život začal s ránami, které si většina z nás ani neumí představit, jdou dál. Dokážou ráno vstát, jít do školy, smát se, být sarkastické, nebo se zamilovat. A tím říkají: „Já to nevzdávám“. 

 Učí nás opravdové radosti. Z drobností. Ze špaget k obědu, z narozeninového balónku, z pochvaly ve škole, z prvního víkendu stráveného „venku“ na přespání. Učí nás, že štěstí není drahé – jen opravdové.

 Učí nás nepředstírat. Ony totiž poznají, když nejsme autentičtí. Když něco říkáme, ale necítíme to. Učí nás být pravdiví, opravdoví, celí. Protože jen tak nám uvěří.

 A někdy, když přijdeme unavení, s hlavou plnou problémů a papírů, stačí jeden jejich pohled a my si vzpomeneme, proč to všechno děláme. Oni jsou naším zrcadlem. Naší výzvou. Naší silou.

 Možná to není v učebnicích managementu, ale skutečný rozvoj pracovníka v dětském domově nezačíná školením. Začíná tím, že si dovolí být učitelem i žákem. A právě v tom je krása téhle práce.

 Mgr. Bc. Lenka Šikířová

 ředitelka zařízení